Za zmínku a zamyšlení stojí přístup některých občanů a zastupitelů. Jsme opakovaně s názorem, že opravujeme dům po kolaborantovi nebo námitkou jak si dovolujeme použít spojení „srdce a duch Jistebnice“ v souvislosti s mlýnem a Jistebnicí.
Ano, víme, že v domě žil Vilém Štěpánek(otec Vildy), který udával a byl odsouzen k doživotí… Také víme, že na místě se mlelo už v 16. století, a že zde žili za tu dobu i jiní lidé, určitě ne jenom udavači. Mlýn má tak delší historii než pouze život jednoho kolaboranta.
Srdce má dům ve svém štítě již od roku 1839. Duchem je myšlena legrace, nadhled, nadsázka a poznání při našich akcích.
Nevíme, proč Vildův mlýn některým občanům a zastupitelům leží tolik v žaludku a svůj postoj omlouvají historií. Opakovaně nás mj. navštěvuje p. Berger z Jistebnice, jehož rodina byla udáváním V. Štěpánka silně zasažena. Také u nás opakovaně přednáší bývalý předseda židovské obce v Praze.
Vidíme, že záchrana a nový život v domě čp. 83 stále budí emoce.
Nechtějí-li nás někteří občané navštěvovat nebo podporovat, je to samozřejmě jejich svobodná volba a nikoho nenutíme. Chceme pouze dělat věci, které podle nás dávají smysl a svým zapojením spousty jistebnických občanů a i podporou velkého množství návštěvníků vidíme, že Vildův mlýn pro hodně z nich smysl má.
